Stavím světy #2

Tahle fotka je ze série Pustina, kterou fotím už třetím rokem. A vlastně mě to baví čím dál tím víc, protože téma světa po konci civilizace se zatím jeví jako bez konce. Ale proč jí sem dávám znova. Chtěl jsem vám ukázat, jak to vlastně dělám.

A ne, nejsou to Photoshopy. Je to naopak úplně poctivá a strašlivě zábavná kreativní práce při stavění kulis. Něco, co jsem si chtěl vždycky zkusit, lákalo mě to a teď mám kolem sebe konečně lidi, co to umí.

Takže jak se staví svět? Já si jako první krok vždycky hledám reference. Inspirační fotky nebo screenshoty z filmů, co mi pomůžou si představit, jakou atmosféru bude můj svět mít. Jak budou vypadat stavby, co potřebuju za rekvizity a jak bude vypadat světlo, případně jeho barvy.

Tady byly hlavní zdroje inspirace dva. Zaprvé původní Blade Runner, zadruhé hra Metro 2033. Ne že bych jí hrál (je na mě moc strašidelná), ale jsou k super koncepty. Stavíme tržiště v bunkru, zakopaném hluboko pod zemí, kde se lidé schovávají před smrtícím mrazem, který panuje na povrchu. Další postup najdete u jednotlivých fotek.

Lokace je vždycky první krok. Tady nám posloužil prázdný betonový bunkr na protiraketové základně. Je tam elektřina, tma (to je podstatná věc, protože si můžu udělat svojí vlastní světelnou atmosféru) a spousta věcí, které se dají použít při stavění.

To, co vypadá jako košík bezdomovce jsou ve skutečnosti rekvizity. Něco kluci našli, něco vyrobili, něco dostali. Svezli jsme na jedno místo všechno, co by se mohlo hodit.

 

Tohle je hrubá konstrukce tržiště. Extra důležitý krok je určit si na začátku kompozici. Odkud budu fotit, co všechno uvidím. To mi pak pomůže v tom, že nemusíme stavět všechno, ale jenom věci, co budou v záběru.

Tady už to začíná vypadat. Každý obchod má svoje téma, svůj sortiment a majitele. Všechno musí ladit a hodně jsme přemýšleli o tom, jak by to v reálu vypadalo doopravdy.

 

Nakonec dostali všichni majitelé obchodu za úkol, aby si svůj stánek vyladili. Aby rozmístili věci tak, jako kdyby je chtěli fakt prodat. Aby je měli logicky, po ruce a tak. Tohle je přesně moment, kdy se v původně sterilní scéně začal rodit život.

No a světla, jasně. Takže jak nasvítit tržiště? Základ jsou světla, co by ve scéně reálně byla. Zářivky osvětlují průchod mezi stánky. Každý obchodník má svoje světlo a nasvícený sortiment. Některé sortimenty navíc svítí úplně samy, protože doba je zlá a radioaktivní. No a na zbytek jsme použili velké fresnely a LED panely Fomei, aby scéna dostala hloubku. Dohromady tak dvacet, maximálně třicet světel.

 

A tady už jedeme naostro. Prodejci prodávají, radioaktivní štíři se opékají na pánvi a zbraně jdou z ruky do ruky. Náš hrdina přichází do scény.

 
Previous
Previous

Učíš se fotit? Nebuď jako já, nezačínej od konce!

Next
Next

O penězích se moc nemluví...