Učíš se fotit? Nebuď jako já, nezačínej od konce!
Fakt. Spousta fotografů, co k nám chodí na semináře, se chce nejdřív ze všeho naučit retušovat. Zbytek už totiž umí. O kompozici četli článek v Digitálním Fotu. O pózování dostali knihu (1000 dokonalých póz) a svícení je nezajímá, fotí na denní světlo (což je mimochodem ta nejtěžší varianta). Hlavně to dobře upravit. Netvrdím, že jsem to měl sám jinak. Neměl. Ale při pohledu zpátky je to ta nejdebilnější možná cesta. Věř mi, lituju toho doteď.
Kdybych začínal s focením teď, chtěl bych se učit od začátku. První by bylo pózování. Jak se vůbec domluvit s modelem. Jak ho uvolnit. Jak najít pózu, která mu sluší. Jak najít výraz, který v divákovi vyvolá emoce. Jak do fotky dostat pohyb a dynamiku. To je přeci základ všeho.
Pokračoval bych kompozicí. Chtěl bych vědět, jak modela umístit do prostoru. Jaké použít ohnisko. Jestli být spíš blízko nebo daleko, u země nebo fotit z nadhledu. Kdy používat náklon a co znamená negativní prostor. Když se totiž zkombinuje dobrá póza a dokonalá kompozice, dál už skoro není co řešit. Je to tam.
Nakonec bych jako třetí vrstvu přidal svícení. Světlo vymodeluje prostor a dotvoří atmosféru. A taky to lidem bude slušet, když je dobře nasvítíš. Tak takhle bych postupoval. Retuše bych si nechal až úplně na konec. Nebo na nikdy.
Tohle jsou náhledy fotek, které jsem dělal za poslední rok. Čisté, nepřevedené RAWy bez retuše. Chápeš, o čem mluvím?
