Jak fotit na místech, kde se nedá fotit?

To je otázka. Kterou bohužel musím řešit docela často. Protože ta nejlepší místa na focení jsou většinou buď plná turistů, nebo plná policistů, případně se tam dá fotit jen s povolením, nebo to nejde ani s povolením. Ale nefotit tam by byla věčná škoda, takže jsem si na to musel vymyslet systém. A právě o ten bych se dneska rád podělil. Taková vzdělávací pětiminutovka

Jde mi většinou o tři hlavní věci. Abych byl co nejrychlejší. Abych udržel modely v teple a pohodlí tak dlouho, jak to jen jde. Abych byl (a celé moje focení) co nejvíc nenápadný. Na lokaci chci strávit co nejméně času a pokud možno nepřitáhnout pozornost strážců zákona, počestnosti a autorských práv.

Začínám vždycky kompozicí. K tomu nepotřebuju modely, takže používám většinou asistenty. Řeším kde bude kdo stát/ležet, jak široký budu mít záběr, odkud ho budu brát. Prostě všechno, co se týká kompozice a filmové řeči. Jakmile je kompozice hotová, přecházím k pózování. Modelové mohou být ještě v civilních šatech, řešíme jejich pózy, výrazy a emoce. Do téhle chvíle ještě pořád všechno vypadá, jak když se fotí parta kamarádů.

V další fázi už jde do tuhého, takže musím být extra rychlý. Modelové jdou do kostýmů, já mám už vymyšlené a předpřipravené světlo. Pokud to jde, tak jsem svícení natrénoval někde na klidné lokaci a doladil případné detaily. Zapínáme světlo, modelové jdou do póz, já používám kompozici, kterou jsem natrénoval v první fázi. Pokud jsme na rušném místě, tak asistenti buď zastaví provoz, nebo odstraní lidi ze záběru (asistenty si vybírám krom jiného i podle toho, jak výhružně dokážou vypadat :))

Mlhostroj běží, ja fotím…a během pěti minut je hotovo. Balíme, mizíme, jako bychom tam nikdy nebyli. Tahle se mi podařilo fotit na místech, kde byste to nikdy nečekali. V tomhle případě na jedné z nejrušnějších uliček v Benátkách.

Previous
Previous

O penězích se moc nemluví...

Next
Next

Ty nejhustší triky nejlepších retušérů…