Chtěl jsem si udělat fotku o novodobé revoluci. S hořícím autem, vlajkami a spoustou demonstrantů. Ne v Photoshopu, ale doopravdy. Takže jak na to? Shánění modelů a výrobu kostýmů tentokrát přeskočím, bylo to sice dlouhé a pracné, ale nic nového. Když chcete zapálit auto, potřebujete tři věci. Auto, které zapálíte, prostor kde to uděláte a hasiče, kteří vám ho pak uhasí.

A je to tady! Konečne to přijde. Dozvíte se to nejpodstatnější. Mystické tajemství každého fotografa. Prozradím vám, jaký foťák používám. A jaký objektiv je nejlepší! A napíšu clonu, čas a ani ISO nezatajím! A pak už bude stačit zaběhnout do obchodu, utratit hromadu peněz a budete dělat stejné fotky.

Plán je krásná věc. Celá taková vzdušná, barevná, kreativní, radost pohledět. Má bohužel velkou nevýhodu. Sám o sobě je k ničemu a je potřeba ho zrealizovat. A to je většinou hrozně práce. Takže si to shrňme. Chtěl bych vyfotit alchymistu z dob Rudolfa II., který ve své dílně zapisuje výsledky svého životního díla, v pozadí se pak ochomýtá jeho učedník.

V příštích několika příspěvcích se rozepíšu o tom, jak moje fotky vznikají. Nejdřív ale pár myšlenek na úvod. Fotím málo. Za rok udělám něco kolem čtyřiceti fotek, z těch jde pak do portfolia mezi osmi a deseti když je normální rok, dvanáct když byl opravdu dobrý (a já byl hrozně šikovný :)).