Poslední operace skupiny I-Ht

Začátek listopadu 1945. Nacistické Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci a v Evropě konečně zavládl klid. Bohužel jen zdánlivý. Německým elitním vědcům se těsně před koncem války podařil průlom neuvěřitelného významu. V tajné laboratoři ukryté hluboko v šumavských lesích dokázali, že čas i prostor stojí na zcela jiných základech, než se dosud předpokládalo. Že to, co vnímáme jako realitu lze ohýbat, tvarovat a dokonce i lámat.

Vědci ze skupiny I-Ht vojenské rozvědky Abwehr poté přešli do naprosté izolace. Veškerý kontakt s okolním světem ustal a v laboratoři probíhaly experimenty, o kterých se nedochoval žádný záznam. Po několika dlouhých měsících se v lesích objevila mrtvá těla. Groteskně znetvořené zbytky toho, co mohli kdysi být lidé. Orgány i končetiny promíchané jako rukou šíleného boha a místy prorostlé zváštní kovovou strukturou. Příslušníci narychlo povolaného 1. Pohotovostního Pluku NB těla naložili a převezli do pražského ústředí k dalšímu prozkoumání. To už ale neproběhlo.

Další den se na návsi horské vesničky Zhůří objevila potrhaná, zkrvavená postava v německé uniformě. Muž byl okamžitě obklíčen americkou jednotkou, která tam zůstávala po osvobození vesnice. Pološílený muž vydával nesrozumitelné skřeky, mezi kterými bylo rozumět jen ‘Sie kommen!’. Přicházejí. K dalšímu výslechu už nestačilo dojít. Země se za nesnesitelného dunění začala otřásat. Svědci popisují, že prostor se zbortil sám do sebe a spodní část vesnice se během vteřiny změnila v obří kráter. Temnota, která se z něj začala valit pak během následujících dní pohltila většinu z toho, co jsme kdysi znali jako Evropu.

vojaci-final.jpg