Senzace! Objeveny ztracené deníky expedičníka Vrby a jeho skupiny!

Lidové Noviny, Brno, 15. října 1906

Bude tomu více než deset let, co se expedice slovutného profesora Vrby ztratila v temných hvozdech Šumavy. Naše velevážené čtenářstvo si jistě pamatuje rozličná dobrodružství, o kterých výprava podávala zprávy a my je tak mohli bez dechu prožívat společně s nimi. Nešťastný konec expedice tak přinesl zármutek nejen pozůstalým ale i celé naší zemi, vždyť takových dobrodruhů se rodí v každé generaci jen pomálu!

Nyní nám zasvitla malá jiskřička naděje! Vážený pan Alois Prošek z Poštovního a telegrafního úřadu města Vimperku nás informoval, že jeden z jeho podřízených při běžné obchůzce zahlédl cosi blyštivého v divoké říčce Modravě. Pln nadšení seskočil ze služebního povozu a rázem se vrhl do peřejí v naději, že by se snad mohlo jednat o ztracený šperk nebo či jinou vzácnost. Našel pouze kovovou krabičku, ve které se zato skrýval o to větší poklad! Notně promočený, jinak ale zachovalý deník Marie Vrbové, dcery profesora Vrby. Ta byla, jak si jistě vážený čtenář ráčí vzpomenout, členkou ztracené expedice. Její zápisky teď vrhají nové světlo na poslední dny expedice. Dovolujeme si je teď exkluzivně nabídnout vám, našim ctěným čtenářům, abyste si mohli udělat vlastní obrázek.

S úctou váš Rudolf Těsnohlídek, dopisovatel Lidových Novin

Zápis z nalezeného deníku Marie Vrbové #1

16. červenec 1893

Nadšení opadá. Všichni jsme notně unavení, cíl v nedohlednu a otec už skupinu horko těžko drží pohromadě. Před dvěma dny nás bez rozloučení opustil další nosič. Nikdo (…nečitelná část deníku…) batohy byly pryč. Josef navíc dostal jakousi ošklivou vyrážku a museli jsme kvůli němu rozbít tábor na celé čtyři dny. Pomohly až zábaly ze zinkové pasty, jenže ta už došla. Doufám, že se nám další nemoci vyhnou. Se smůlou, jaká (…nečitelná část deníku…) pochybuji. Vznešené cíle už vzaly za své, snažíme se teď pouze dostat do cíle, abychom (…nečitelná část deníku…) fiasko. Závisí na tom celá otcova pověst. Od včerejška jsme opět na cestě. Anastázii se podařil velký objev. Při náhodné odbočce pro vzorky objevila prazvláštní květiny, které viditelně svítí i za denního světla. Záře emitovaná rostlinou je konzistentní i po jejím utržení, což jsme zatím nedokázali vysvětlit. Závídím jí. Tak skvělou botaničku jako je (…nečitelná část deníku…) budeme následovat. Uvidíme, kam nás dovedou.

dobrodruzka-final.jpg

Zápis z nalezeného deníku Marie Vrbové #2

19. červenec 1893

(…nečitelná část deníku…) naprostou senzaci! Stopy nás dovedly až ke skrytému údolí. Opatrně jsme se přiblížili až na jeho okraj. Pohled, který se nám naskytl nás zastihl naprosto nepřipravené. Jedna věc nám byla ale okamžitě jasná. Naše nově objevené Angraecum Lumenais nejsou dílem přírody, jak jsme si mysleli, ale prazvláštního (…nečitelná část deníku…) hoří pomalým, tichým plamenem bez jakékoliv známky nepohodlí. Naše pokusy o komunikaci zcela (…nečitelná část deníku…) tak bídný lingvista? Údolí jsme opustili i s několika vzorky, opravdu doufám, že se nám je podaří dopravit domů nepoškozené.

Další stránky deníku jsou zcela nečitelné.

zahradnik-final.jpg